Standartní rutina...práce, práce, nadstandartně výborná čína, to byla dobrota :-))), reklamace datového tarifu - zase... jak vyzrát na mapy, aniž bych je tiskla (se zpomaleným dat. tarifem všechno SUX!) ...vyfotit, jasně, přece zvládnu dorazit na místo určení...ejhle...za 10 min tam mám být...kde to jsem, za 5 min tam mám být...néééé, zoufale zkouším, jestli z toho zpomaleného datového tarifu vymlátím svoji polohu, volám mému muži, nebere to...a dvě minuty před schůzku lup, ano, už to vím, ano, utíkám a tak tak přesně na čas přicházím na schůzku...a já si vždy myslela, že mám skvělý orientační smysl - takový sebeklam :D. Schůzka moc fajn, domů a chuť jít si zaběhat, z twitteru přicházejí zprávy - všude prší, vbíhám domů, hlásím muži že jdu běhat, venku už je tma, natahuju ponožky, levou na pravou a opačně (kdyby aspoň nebyly popsané...), rychle všechno naházet na sebe a velké ufff... už běžím mezi domy, je chladno, příjemně, všechno ze mě padá...odpočívám...po prvním km ale začíná poprchávat, ještě to jde, ale pak se rozprší...tak jo, otáčím to, krátký běh, přesto je mi dobře, moc dobře...domů vbíhám za rytmu Pobřežní hlídky, legendární :-)))!
Žádné komentáře:
Okomentovat