pondělí 16. května 2011

16.5.2011 Kunraťák nové cesty - Braník

Čtyři, opět čtyři, z avizovaných desíti, venku je asi zima, ale krásný počet čtyři - čtyři stateční vyběhli vstříc krásnému Kunratickému lesu. Podle mě jedné z nejhezčích a nejlepších běžeckých lokalit v Praze. Cesta byla zvolena s ohledem, aby byla co nejvíce pohodová - tedy z kopce. Od začátku jsme povídali o škole - Šimon příští týden maturuje, tak držíme na dálku palce :-). Táňa se rozbíhá po nemoci a Marek povídal o svých cvičených čtyřnohých psících, kteří se zrovna chystají na soutěž v tom jak co nejlépe zakousnout - nebo tak nějak :-). Běželo to úplně samo - pod Králem Václavem jsem se protáhli vyběhli i seběhli pár kopečků a najednou byli zase zpět na Roztylech. Úžasné!

S částí osazenstva jsme se pak ještě vydali zpět, že doběhneme do Braníka, na ceduli psali 3,5... s lehkým zatouláním (rozuměj zkratkou) přes koleje na nádraží, kolem sofballových hřišť se plánovaná délka trasy natáhla skoro na dvakrát tolik. Oficiálně 12,5 km nezkalibrovaný Sportband vyhodil něco lehce přes 13. Pro příští běh jsem mu to už zatrhla :-)! A vůbec, přidejte se k nám, příští čtvrtek zase na Výtoni :-)!

Dnes se neběželo úplně lehce, stálo to sílu i energii. Můj muž to telepaticky věděl, po doběhu na mě čekalo překvapení v podobě oblíbené snídaně Patrika Eliáše...zaznamenali jste na MS? Víte...??? V podobě krupičné kaše! Byla úchvatná! Můj muž je nejlepší muž na světě!

Žádné komentáře:

Okomentovat