S částí osazenstva jsme se pak ještě vydali zpět, že doběhneme do Braníka, na ceduli psali 3,5... s lehkým zatouláním (rozuměj zkratkou) přes koleje na nádraží, kolem sofballových hřišť se plánovaná délka trasy natáhla skoro na dvakrát tolik. Oficiálně 12,5 km nezkalibrovaný Sportband vyhodil něco lehce přes 13. Pro příští běh jsem mu to už zatrhla :-)! A vůbec, přidejte se k nám, příští čtvrtek zase na Výtoni :-)!
Dnes se neběželo úplně lehce, stálo to sílu i energii. Můj muž to telepaticky věděl, po doběhu na mě čekalo překvapení v podobě oblíbené snídaně Patrika Eliáše...zaznamenali jste na MS? Víte...??? V podobě krupičné kaše! Byla úchvatná! Můj muž je nejlepší muž na světě!
Žádné komentáře:
Okomentovat