Testování krokoměrů aneb s "krabičkou dál dojdeš"

Minul podzim a já se prala s prací a se zdravotními trably. Nastala zima a mé trable pokračovaly. Zabavila jsem se tedy alespoň testováním krokoměrů pro eVito. A proč krokoměry? Protože sami ze zkušeností víme, jak velký pomocník a motivátor může obyčejný krokoměr být. A už nám jich v testech prošlo nemálo.V dnešní době jsou tato zařízení – krokoměry či fitness trackery stále populárnější. Jak se v nich ale vyznat a co od nich chtít?

Vedle testování krokoměrů se těším na knížku, která se věnuje vysvětlení zákonitostí efektivního tréninku :-)

Hlavní testování probíhalo přes vánoční svátky a protáhlo se  přes celý leden. Do testu byly vybrány různé typy zařízení, aby si každý z mohl najít to svoje:
• Mi Band od Xiaomi
• GoQii
• Garmin vívosmart Optic
• (a částečně srovnáváme s Garmin vívoactive)

Poprvé všichni  na ruce, test viditelnosti displeje za světla
- zleva vívoactive/vívosmart Optic/GOQii/Mi Band

Sezona 2015 konec zvonec :-)

Tak je to tady. Konec první opravdové běžecké sezóny. Neskutečné sezóny, dřiny, radosti, sezony, kterou jsem si strašně užila a která mne spoustu naučila. A také ukázala spoustu prostoru pro další práci. Sezony s mýma Babickýma a trenérem Honzou. Sezony se skvělýma triatlonista a trenérem Falgym. Sezony odběhané se Salmingem, RoyalBay a Garminy. Třemi funkčními parťáky, na které nedám dopustit. Byla to radost!

Hungaroring - Rungaroring - So fast jako F1 :-)

(natukano v autobuse po ceste domu do CR bez diakritiky)

 Zabehla jsem si v Praze trenink na jednu mili a o par tydnu pozdeji mi v emailu pristala pozvanka na bezecky zavod #rungaroring v Budapesti. Ano...Rungaroring = Hungaroring = madarsky okruh pro zavody formuli F1. Bezi se dve kola (2 x 4.381 km - F1 jich jezdi 70). Vzhledem k treninkovym planum probehla konzultace s trenerem a prateli a vyslo z toho "osobak na petku dame pozdeji; ja bych se radeji probehl v Budapesti, nez v Modranech" :)

V sobotu dopoledne se setkavame na Hlavasu a vyrazime spolecne autobusem. Dvacetpet natesenych zavodniniku, nicmene sedmihodinova cesta se dost vlece. Povidame si, ctu si, dospavam spankovy deficit. Kolem 18 hod prijizdime do Budapesti a jeste trictvrte hodiny cekame v kolonach, az prijizdime k 5stars hotelu. Prichazime ve chvili, kdy kolem prochazi svatebcane, autobus nazehlenych japonskych turistu a nas sportovni dresscode me v teto spolecnosti malicko rozesmiva. Odbaveni, na chvili do pokoje a na veceri.

Když (ne)vyjde dovolená swim/roadcycling/run/friends/relax/icecream :-)

Babický North race byl zrušen. Hodně jsem se těšila. Avizovaná dovolená - zrušit/odjet... kam... Jizerky/Vysočina/Šumava/Krokonoše/Adršpach... najedou spousta možností... až to rozseklo marodění mého muže. Zůstali jsme v Praze, dovolenou jsem si vzala a užila si to :-)!

Pátek: 5:30 výlet 54 km na Raketě s přáteli kolem Prahy...kafíčko...hodinka plaveckého tréninku s kamarádem...výlet s mužem na nákup přes parky, kde jsme nikdy nebyli (15 min chůze od našeho domu, ale omg, je to ještě Praha, jaktože jsme tady nikdy nebyli...)...domácí zmrzlina, Tour de France GO SKY,  GO...procházka s krásným západem slunce :-).

Sobota: Těžký běžecký trénink, ze kterého byl osobáček na půlku (a to jsem ještě musela nakopnout jednoho krysáka co mi chňapal po lýtkách a majitelé nic...grrr), ale šlo to ohromě hezky a tepovka na moje poměry super...nechť to vydží :-))). Oběd, Tour (Alpe d'huez úžasní SKY makající na Froomíčka), zmrzlina, výlety po Praze :-)

Neděle: 18k run trénink, milé seznámením se s Petrem, na konci jsem potkala Míšu, která zrovna lítala úseky na kole, ještě měla běh, tak jsem sjela domů, vzala kolo a vyrazila za ní na kafe. Měnila zrovna SPD, tak mám nový tuning na Raketu (joooooooooooo). Oběd a vyrazit na Čerňák (Zaracy 3 za 500? no tak pojď mi hop!), skvělé kafe s Radkem a Janou a už domů ať stihnu Zuzku a vyrážíme na Teklo Pepkinu - 54k okruh. Mám z nohou klacíky, vůbec netáhnou, ale je to nádherný výlet. Zuzka na mě trpělivě čeká, ale i přes ty kopce máme průměr 25km/h. Snad z nás ten chlapec, co mu to nejelo po rovině a zvládnul nás předjet jen z kopce (ze kterého jedou každé sáně), nemá doteď mindráky.

Můj drahý si odpočinul, je mu mnohem lépe a mě se to taky líbilo. Krásná dovolená/krásný víkend. Díky všem, které jsem potkala :-)! #neznatozapomenu #zdravimtatukterycekananoveprispevky

Bramborový Run Tour Liberec 18.7.2015

Po týdnu: cca 40 těžkejch km (dráha/tempo), 100 km na kole se mi do Liberce (5 km/280 m převýšení) vůbec nechtělo (omg, kdyby to byla alespoň placka). Navíc den kdy se dělaly bublinky na asfaltu už od ranních hodin. Rozsekli jsme to na poslední chvíli - jedeme na výlet a na místě uvidíme. Ale já se po cestě začala těšit. Hned po příchodu jsem se zlila vodou od hlavy k patě, šla si vyzvednout číslo, rozklusat se (...jak jen tyhle klacíky rozhejbu, aby někam běžely, co tady dělám, co se takhle vrátit za mužem do hospůdky na Tour...), ještě dvakrát se zleju vodou a jdu do startovního koridoru tak 20 m od startovní brány neb se cítím jak troska :D.

Fofr cup 2015 aneb cesta tam a zase zpatky :)

Stojím na zastávce autobusu v Holešovicích a přemýšlím, kolik lidi z te fronty se vejde dovnitr. O par desítek minut zjistuji, ze jsem první na stání/sezení na zemi, jako za studentských let. Sobotni rano, poprchava a ja vyrazim na svůj druhy bike závod a ohromne se tesim.

Po cestě nabirame sekeru, což mne malicko znervoznuje vzhledem k ne zrovna velké časové rezervě vzhledem k (čeština pro Mitchutku + tukam v metru na telefonu a T9 zhmotnuje text do různých významu; ale vy to dáte...no zpátky k): registraci, převlečení, seznámení s pujcenym kolem, rozjeti nejen sebe, ale hlavně kamarádů, co budou opravdu závodit. 

Stihame vše tak tak, já se vsak nestiham zařadit na konec, ale dojizdim do první lajny - jakozecoze...heh, klidim se co nejvíc stranou, o chvíli později start a mě padá řetěz...coto, jakto, honem...a to je začátek :D. Obratem uzaviram startovní pole, nasedam a jdeme na to.

Bike v Brně s tátou, nedělní singletrack NMnM :)

ČEZ Bike Prague 13. 6. 2015

/text ťukám na telefonu na D1 po cestě do Brna a neřeším překlepy či chybějící diakritiku/

Nečekaně volný víkend, sleva na startovnem a kamarádi bikeri. Koktejl, ktery mne nakopl k účasti na mém prvním bike závodě.

Nutno podotknou, že kolo od zimy stalo v cyklotrenazeru a jezdila jsem na něm ve chvílích když:

- bylo potřeba vyslapat nohy po tréninku

- bylo venku extra hnusne 

- na běh nebylo ani pomyšlení

- jsem věděla ze me čeká telefonní hovor o délce min 20 min

Od ledna a pořízení snímače rychlosti a kadence Garmin GSC10 (přece nebudu jezdit zadarmo) najeto 4:46 hod. a 147 km :-)

No nic, tak v pondělí sundat kolo z trenažéru, odvézt do servisu, vyzvedavala jsem je ve středu v 9 večer po tréninku. V patek otestovat na cestě ke klientce a v sobotu ráno řeším závod. Bude vedro - primontovat košík na piti. Jak připevnit hodinky na řidítka...vhodný držák nenachazim. Zkousim suchý zip, ale ten nedrží...osvítí mne duch svatý a mám to. Houbicka na nádobí. Během minuty problem solved. Muhehe. Pridelat přední blatnik co mi chybí at mám oba? Ne, odmontovat zadní - problem solved. Boty...SPD nepremavam, hledám mezi vyslouzilymi bezeckymi botami, všechny podrážky sjete...OK, vítězí inov8 flite 195...minimusky, ale maji zespodu nejvyssi vzorek, tak snad mne udrží. Do kapsy gel od Pavla Marka ze Silvy (díky!). Nemám klíč, abych seridila řidítka, jdou malicko sejdrem, přední duše dofouknout, zadní je zase dost tvrdá, tak odfouknout...v depu ma byt servis pro závodníky, vyresime na místě. Účastníci mají na čísle napsané jméno, já se hlásila na poslední chvíli, tak si jej tam dopisuji:

1277

LENKA

jede na výlet :)

Bednička na Silvě Nortice a voucher na můj první triatlon :-)

Než na to zapomenu:
Silva Nortica je má srdcovka a moc jsem se na ni těšila. Ráno v 6 vstanete, uvaříte kafe a ve čtvrt na 7 fandíte před domem ultrákům, kteří zde probíhají svůj 12 km. Uděláte si snídani, sbalíte, zafandíte prvním maratoncům a jedete na trať (bydlíme vždy v Nových Hradech na strategickém místě hned vedle cukrárny a startuje se z Horní Stropnice).

Příšerný vedro... Závod z první lajny, hlídání soupeřek, závodění o 3. místo (do 10 km mi utíkala z kopce, roviny jsme tak nějak držely, ale já měla lepší kopce). Utrhla jsem ji v táhláku před Novými Hrady, a pak už se jen rvala, aby mne nechytila. Do 15 km dobrý, u vodopádu fandila rodina, zbytek už hodně bolel. Kouč má pravdu, chybí mi objemy. Na 19 km výběh z aleje na silnici a nohy jako v medu. Petře, díky za zlití vodou! Nemohla jsem se rozběhnout, ale zatnout zuby a letět. Hlava byla dobrá, doletět do cíle a plácnout s sebou do stínu :-)

Můj trenér voe :-)

Můj trenér, motivace a hnací motor.

Díky za vše, kouči! 

SK BABICE!

European Skyrunning Championship - 

Zegama-Aizkorri Mendi Maratoia - 17. 5. 2015, Zegama, Španělsko 

Budoucnost sporttesterů - Garmin vívoactive

Technologický vývoj jde stále dopředu a myšlenky na chytré věci, které se zdály hudbou budoucnosti se začínají objevovat na běžném trhu. Navíc za dostupnou cenu. Funkce se snoubí s designem a pryč je doba, kdy byl sporttester obrovským nevzhledným závažím na zápěstí. Mrkněte na nabitou novinku od Garminu, na kterou se můžete těšit v létě 2015.

Garmin vívoactive
Elegantní sporttester pro běh, kolo, plavání, golf, turistiku, stejně jako monitor denní aktivity a fitness tracker s notifikacemi z telefonu...ano!

PF2015 a proč je lepší mě šatit než živit :-)

Vsude kam se podivam, vidim sportovni statistiky pratel, dovolim si take male ohlednuti za svym sportovnim rokem, ve kterem si rikam, ze je asi lepsi mne satit nez zivit :)

24 hodin na Lysé hoře aneb prima výlet, trochu chladno :-)

Jak se to vlastně:
To mi takhle jednou volá sestra, že její kolega rád běhá a že 24 Lysá... vyměníme si pár emailů, registrace se plní, já mám práce nad hlavu, tak nás Pavel na poslední chvíli přihlašuje. Heh, do závodu čás. V práci je toho tolik, že už rok skoro neběhám. Jediný čas jsou v podstatě víkendy a Lysá je daleko. K Vánocům dostávám od Ježíška kalhoty z Decathlonu a překvapením jsou běžecké hůlky. Silvestr trávíme na Šumavě a tam se konečně rozbíhám za týden cca 100 km, ale 3 týdny před závodem běhat 1 týden je výsměch. Místo naběhaných objemů nabírám objemy jinde :-))) hihi a jako téměř každý se jich pak z kraje nového roku snažím zbavit = 3x navštívím fitko. Toliko k přípravě o které jsem v závodě přemýšlela, jestli jsem něco nepodcenila. 

Před závodem:

• 2 týdny před závodem začínám zjišťovat o co jde. Po dlouhém bádání najdu mapu - na webu původně nebyla. Zase jednou za uherský rok napíšu Pavlovi jak se vede - stydím se, vůbec s ním nekomunikuji :-(. Zlobí jej kotník a v hlavně mi problikne hříšná myšlenka - včetně slov mého muže a co kdybyste se na to... párkrát si to obejdete, v noci se vyspíte...

• 1 týden před závodem - rychle ještě trochu potrápit tělo alespoň nějakým během a co na to počasí od Norů....wtf? Prosinec leden jaro a tento víkend -20°C. Chytám lehké cukání do levé půlky obličeje a volám si s Lídou co si vlastně v takovém počasí člověk má vzít na sebe. Lída o tom neví a akorát ji vystraším. Za chvíli se ale na Facebooku strhne dlouhá diskuse se spoustou rad s výsledkem že je to individuální a spoustou typů co a jak...
• poprvé si voláme s Pavlem, trvá to přes hodinu, oba se myslím bavíme, je s ním sranda a jeho optimismus je skvěle nakažlivý. Domlouváme se na cestě a všem kolem. V práci raději hlásím půl dne volna v pátek - na Lysou je to přece jen 6 hodin cesty a aby se člověk před tím výletem trochu vyspal... a půl den volna v pondělí. Kdoví jak budu vypadat... 
• čtvrtek - do půl 9 v práci, představa hodně spát před závodem je dávno v čoudu

Horská výzva Krkonoše 2013

Jednou to po sobě zkontroluj i a doplním fotky...
O Horské výzvě jsem se dozvěděla už loni, kamarád se mě ptal, jestli s ním nechci běžet. Loni to bylo ještě moc... V srpnu jsem potkala "neznámého" člověka, běžce, který se mě zeptal, jestli bych s ním za rok nechtěla běžet. Řekla jsem jasně - rok je vlastně dlouhá doba a my se viděli poprvé. Nicméně tento běžec a následně kamarád zůstal v mém životě nadále a Horská výzva o délce 68 km se stávala reálnější a reálnější... jen mé letošní tréninkové plány měly značné trhliny... prostě tak nějak nebyl čas, kilometry nabíhám až od dubna, spíše června... a události se nakonec sešly tak,  že přítel nemohl. Zároveň se pro HV nadchnul můj muž, ale nechtěl startovat v noci,  tak jsme běželi pouze half a vlastně jsem byla ráda... Bylo to výživný i tak... :-)

Novoroční nostalgické bilancování

Rok 2012
Přemýšlím, jestli jej raději zapomenout, nebo naopak rozhodně nezapomenout. Stejně jako mince i bilance má dvě strany a k roku 2012 se dá postavit tak i tak. Zatím jsem nenašla slova, která by jej vystihla. Byl jeden z nejzvláštnějších jaké jsem zažila. Jeden z těch těžších.

Odraz do roku 2013
5. Pět pracovních dní má týden. Zbylé dny chci prožít i víc odpočívat. Víc číst, poznávat, poslouchat i naslouchat. Prožít.

4. Na tolik maratónů jsem aktuálně přihlášená, ale už teď vím, že jich bude víc. Běhání jsou přátelé. Běhání je dřina, práce na sobě, ale i odpočinek a nová energie. Běh je součástí mého života.

3. Rok s trojkou na konci bude rokem, kdy mi bude 30. Já se picnu... :-) Nejsem stará jako Jeruzalém, ale jako internet http://m.ihned.cz/c1-59045020-internet-datum-vzniku

2. Úhel pohledu a dvě strany mince. Chci vždy hledat tu co mě něco naučí.

1. Jeden, jeden každičký den letošního roku, kterému mohu dát smysl.

Pro rok 2013 jsem našla ne předsevzetí, ale motivaci: "žij kvalitněj". S novoročním dodatkem Halíka: "dělám co můžu...". Tak ať to v tom novém roce není ani míň, ani víc...

:-) těším se, co nový rok přinese.

Kdesi v Jizerkách...

Chtěla jsem přes 30, ale mému muži nebylo moc dobře, tak si dal pěško-během 20 a já si různě kolem pěško-naběhala o fousek víc.

Poprvé běžím s vestou ULTRASPIRE OMEGA - Argon Purple s hydrapackem. Poprvé si nesu vodu jinak než v lahvi. A hodně se mi to líbí. Do hydrapacku si dávám cca půllitr (kdo mě zná tak ví, že tohle nevypiji ani za maraton, ale doteď před sebou vidím svou nečekanou dehydrataci na Šutru, kterou si už zopakovat nechci). Celou cestu poctivě ucucávám z hadičky. Je hodně zima, místy mrzne, voda v hadičce je dost chladná, ale osvěžující. Voda v hydrapacku na zádech je o poznání teplejší. Mám pocit, že jsem vypila minimálně litr z toho půllitru, přitom na konci zjišťuji, že jsem vypila jen něco přes 200 ml. Na mě pokrok... Z čeho ale naprosto nemůžu jsou kapsičky na popruzích. Do jedné dávám fotoaparát, do druhé telefon se sluchátky. Do dalších drobné občerstvení. Fotoaparát mi brzy v mrazu odpadne, dávám si jej dozadu do batůžku k náhradnímu tričku a bundě a z kapsičky se stává kapsička na kapesníky a odpadkový koš. Hodně dobrý. V zadních bočních kapsičkách mám sušenky, gel a zbylé kapesníčky. Na vše v pohodě dosáhnu za běhu. A nejlepší na tom všem je... že ani nevím, že mám něco na zádech. Nemám slov, jak jsem bez toho mohla doteď žít...???

79. ročník Velké Kunratické

...po Šutru, s příchodem na poslední chvíli, bez rozcvičení, start 5 vteřin po příchodu do koridoru... totální punk - botičky zahrabaly, a pak se pustily vpřed jako za rudým hadrem... potok, rovinka, předbíhám, kopec bolel zejména plíce, rovinka se rozdýchávala pomalu, ale pořád předbíhám, i když občas někdo přefrčel mě...z kopce letím jako raketa, za potokem mě dohání "paní", která má toliko specifický styl, že mi svými rozmáchlými gesty málem jednu natáhne, raději ji pouštím před sebe, ale s vypětím všech sil finišuju a hledám plíce... #tykoksotobylorychle #tojevšechno?

79. ročník Velké Kunratické... pořadí 55z373 st.č. 2392 HORKÁ Lenka kat. Z20 pořadí v kategorii 19z92 srdeční oddíl: Klub letmých houbařů Krč v čase 06:14.6 ztráta na vítězku 01:22.3.

Botičky: inov8 roclite 275 gtx

Šutr 36

Pracovně totálně šílený týden s minimem spánku; no komplexně s velmi špatnou životosprávou... neběhání, kolena sux... přesto se od pátku těším na výběh/výlet, ale přede mnou je Pan výběh...Šutr... :-)

Nálada na startu mě nakopává a to tak, že se dávám dohromady s Pepíčkem (kterému vždy koukám na záda, nebo mi mizí v povzdálí), se kterým společně běžíme celé první kolo. Povídáme si, střídavě se táhneme... běží se překvapivě dost dobře...něco je špatně :-))).

Na 8 km u bučících ovcí profrčí Honza Havlíček startující o hodinku dříve... na 10 km Forrest (moc milé Tě potkat, nejen na trati) s Danem Orálkem... do 15 km pohoda. O chvíli později potkáváme Honzu, který má maraton za 3 hod. a přemýšlíme, jestli jsme někde neudělali chybu... udělali, pak přijdou 3 km pekla. Ano, tady si potvrzujeme, že jsme to totálně přepálili a společně hekáme a "brečíme" do cíle. A podle zpráv nejsme jediní.

Marathon no.2 - 27. SPAR Budapest International Marathon

Long story, you know :-)...

Úvod:
V prosinci jsem musela na operaci s kolenem a z 3 týdnů out to byly 3 fakt těžký měsíce a koleno pořád protestovalo. Bála jsem se, že už nikdy nebudu běhat (kdo nezažil, asi nepochopí). Postupně se uzdravovalo, ale šlo to pomaličku, hodně pomalu a několikrát jsem se vrátila úplně na začátek... (V., ono se to zlomí, věřím, hlavně bojuj a nevzdávej se - já s tím našim maratonem počítám). Pak na jaře se vše umoudřilo a já rozkvetla nejen běžecky, s létem se vše začalo kazit - o to víc jsem běhala a s podzimem vše umřelo - o to víc běhám... ale to je jiný příběh...

Letošní běžecké cíle na něž jsem nijak specificky netrénovala: 10 km pod 50 min. (splněno překvapivě v září na Nike - 0:49:03.1, ale s úrazem - na cílové rovince do mě vrazilo nějaké @#@$%^ a zablokovala se mi žebra), 1/2m pod 2 hod. (splněno překvapivě na Brdském terénním - 1:51:03) a podzimní maraton.

Do poslední chvíle jsem čekala na přátele, kam společně na maraton pojedeme, ale vše se zvrtlo. V podstatě na mě "zbyla" Stromovka (já ty okruhy na stereotypní trati nechtěla běžet, ale nějak jsem se s tím smiřovala).

23.10.2011 KLHK a VRC v Drážďanech aneb můj první marathon

Úvod

Považuji za běžce “amatéra”, tak trochu bez disciplíny - který na tréninkové plány kouká s respektem, ale běhá si stejně více-méně podle sebe... na druhou stranu hltám jakékoliv běžecké informace, zkušenosti, zážitky... Běhám, protože mě to baví. Od 4. 4. 2011 běhám s Klubem letmých houbařů Krč. Někdy během léta se mi podařilo narazit na skvělou běžeckou brigádu. Celkem dost jsem běhala, bavilo mě to, potkala jsem úžasné lidi a vůbec to bylo úžasné běžecké léto, na jehož konci vznikl VRC - Výtoň Running Club. V září a říjnu šla má běžecká příprava lehce do kopru, protože mi začala florbalová extraliga a na běhání už nebylo tolik času.

Proč Drážďany
Na přelomu června a července během tréninku KLHK ve mě začala bujet myšlenka, jestli aktuální formu - naběhané km, nezkusit prodat na “královské trati”. Kamarádka “maratonka” Věrka Vavrejnová  vyhrála účast na Drážďanském maratonu a nechtěla tam jet sama. Je to kousek od Prahy, trať je placka, v říjnu už bude chladněji a dobře se poběží. Zazářily mi očička, i když stále jsem si nedovedla představit, jaké to je běžet 42 km a jestli to vůbec zvládnu. Nicméně po vzoru Barneyho Stinsona ze seriálu How i met your mother jsem si zapamatovala postup: 1. krok - Rozběhni se... 2. krok...žádný druhý krok není!  A když už jsem během tréninků nemohla, vždycky jsem si říkala...tak ještě kousek...na Drážďany!